Buližník

My jsme měli na starosti některá stanoviště naší domovské organizace - Pionýra, který celý svůj program pojal jako „Cestu kolem světa“. Co stanoviště, to jiná země a všude se za splněný úkol dostávala razítka do cestovního pasu.

Například v Austrálii musely děti doskákat v pytli asi šest metrů, aby se podobaly klokanům, v jižní Africe trénovaly na hledače diamantů tápáním ve ztemnělém stanu se snahou nalézt na zemi aspoň jeden korálek, v Norsku ve vaničce chytaly korkové ryby, v Nigérii se musely trefit kroužkem při hodu na cíl atp.

Všechny úkoly byly zajímavé a nesmírně rozmanité, zvláště mladší děti si zde mohly opravdu užít. A potom, pokud dosáhly určitého počtu razítek v cestovním pase, dostávaly ještě odměny – časopis Pastelka, pexeso, papírovou čepici, balónek, kalendářík 2004 a spoustu nálepek.

Za celé ty čtyři dny navštívilo pražskou bambiriádu 42 000 lidí a většina z nich se byla podívat i u nás. Proto jsme neměli příliš mnoho času na to, abychom si i my prošli ostatní atrakce, ovšem většinu jsme alespoň viděli a můžeme tvrdit, že i pro starší děti se na Letenské pláni našel dostatek zábavy.

Pokud někdo neměl zrovna chuť soutěžit, byl vždy krásný program na pódiu nebo se mohl jít občerstvit.

Celkově si myslím, že letošní bambiriáda stála i přes nepříznivé počasí za to, pouze mi bylo líto, že nás tam bylo tak málo. No, snad se nás tam sejde větší počet příští rok.